Roboti a literatura

Ivan Adamovič

Klasifikace podle druhu umělé bytosti

Robot

Rozlišujeme životný tvar robot – roboti od neživotného robot – roboty. Neživotný je užíván pro průmyslové roboty, dnes běžně používané ve výrobě. Životný tvar pak pro stroj více či méně podobný člověku schopný autonomního pohybu, většinou i autonomního rozhodování.

Typické příklady:
roboti z cyklu Isaaca Asimova, robot Emil, C3PO z Hvězdných válek

Android

Ve science fiction se od 30. let (např. v díle Edmonda Hamiltona) tohoto pojmu používá k označení umělé bytosti velmi podobné člověku, někdy s organickými částmi. Původně však toto slovo označovalo skutečné umělé loutky sloužící k pobavení bohatých. V angličtině se pojem android poprvé objevil v roce 1727 při popisu alchymisty Alberta Velikého vytvořit umělou bytost. V literatuře ve smyslu smyšlené bytosti byl poprvé použit v knize Marka Drinkwatera The United Worlds v roce 1834.

Tvorové popsaní Karlem Čapkem jsou typičtí androidi. V pozdější science fiction se postupně přestaly tyto dva termíny tolik rozlišovat a převažuje termín robot i pro androidy.

Typické příklady:
Karel Čapek R.U.R., film Blade Runner, TV seriál Westworld, za androida by bylo možné považovat i Frankensteinovo monstrum

Kyborg

Zkratka pro kybernetický organismus. Spojení člověka a stroje. Do této kategorie by patřili i současní lidé s kradiostimulátory a dalšími vylepšeními. Ve science fiction je tento prvek využíván obvykle v transhumanistickém slova smyslu – technologické vylepšení člověka mu rozšiřuje možnosti, umožňuje mu například žít v extrémních podmínkách mimo planetu Zemi apod. Míra „mechanizace“ mže být různá – člověka s kamerami místo očí, který vypadá jinak normálně (D. G. Compton: The Continuous Katherine Mortenhoe, 1974), až po pouhý lidský mozek vpravený do kosmické lodi (série povídek Cordwainera Smithe).

Klasickým raným výskytem kyborga v literatuře je román The Clockwork Man (1923) od E. V. Odlea. Popisuje cestovatele časem z budoucnosti, který je vylepšený mechanismem umístěným v hlavě, což mu dodává „nadlidské“ schopnosti. Kniha ovšem vyznívá jako varování, aby si lidé uhlídali, jakou moc dají v budoucnosti svým strojům.

Kyborg se stal i metaforou pro vlivné akademické feministické texty Dony Harrawayové.

Typické příklady kyborga:
film RoboCop, Borgové v TV seriálu Star Trek, Frederik Pohl: Man Plus (1976)

Klasifikace podle autonomie

Roboti bez inteligence

Mechanické figuríny, které jsou naprogramovány na určité úkony (viz Karel Čapek: L´éventail, robotka Olympia v povídce Pískař od E. T. A. Hoffmanna). Pomocníci lidí, vylepšené nástroje ve tvaru člověka (E. S. Ellis: The Steam man od the Prairies, 1868).

Roboti s omezenou inteligencí

Umělé bytosti s určitou mírou umělé inteligence či komplexním naprogramováním. Jsou schopni vykonávat samostatné činnosti, ale nemají vědomí sebe sama a oproti člověku jsou jejich kognitivní schopnosti omezené (Isaac Asimov: Já, robot)

Roboti s lidskou či nadlidskou inteligencí

Jsou si vědomi sebe sama, mohou být člověku rovným partnerem, jsou nadaní pokročilou umělou inteligencí a schopností se učit, popřípadě lidskou inteligenci daleko přesahují. Příkladem je robotka/androidka ve snímku Ex Machina nebo robot/android David/Walter ve filmu Vetřelec: Covenant.

Prehistorie

Prvek umělé, člověku podobné bytosti je integrální součástí mýtů, legend a pověstí, možná ve snaze reflektovat akt božího stvoření člověka.

  • Kalevala – figuruje zde žena ukovaná ze zlata
  • Homér: Ílias. Polobůh Héfaistos je zde v 18. zpěvu podpírán služkami vyrobenými ze zlata. Autor poukazuje na to, čím se liší socha od člověka: duchem, řeší a silou. V tomto případě využítí umělé bytosti jako formy exoskeletonu pro člověka.
  • Pygmalión – antický mýtus o sochaři, který vyřezal ze slonoviny krásnou dívku a požádal bohyni Afrodité, aby ji oživila (Ovidius: Proměny)
  • Golem – židovská legenda o postavě vytvořené z hlíny a oživené papírkem s oživovacím příkazem.

Karel a Josef Čapkovi

Systém (povídka, Národní obzor 1908, sbírka Krakonošova zahrada) – povídka, která předznamenává téma R. U. R. Podnikatel oslněný fordovskou racionalizací výroby popisuje, jak své dělníky zbavil emocí a urychlil tím výrobu.

L´éventail (povídka, Novina, 1910, sbírka Zářivé hlubiny) – tragikomický příběh o lásce k mechanické marionetě.

R. U. R. (knižně 1920, jevištní provedení 1921) – dílo, které dalo světu slovo robot. Jak je již všeobecně známo, slovo v diskusi s Karlem navrhl jeho bratr Josef.

Česká tvorba (chronologicky)

1909

Svatopluk Čech: Pohádka (povídka, in: Satiry a různé črty)

Satirický příběh o království, kde jsou lidé udržováni v poklidu mechanickými biřici. Asi první výskyt humanoidního „robota“ v české próze.

1930

Fráňa Richter: Nadtelevox

Velkoobuvník Bota experimentuje s vytvořením dokonalých, poslušných dělníků tím, že jim zkouší nahradit krev krví umělou. Když to nenese patřičné plody, vyrobí raději dělníky umělé roboty Nadtelevoxy. To však postraší sousední státy a vede to ke krizi.

Autor zajímavě navazuje na skutečného „zábavního robota“ Televoxe ovládaného hlasem. Jedná se o skutečný prototyp amerického inženýra R. J. Wensleye z roku 1927. Reakcí na amerického Televoxe byl britský robot Eric z roku 1928, který zahajoval výstavu Society of Model Engineers. Autor tohoto robota, William H. Richards, odkazuje na Čapka tím, že Eric rovněž nosí na hrudi nápis RUR. Následovali další roboti: Willie Vocalite (1931) či Mr. Elektro, který výtal na světové výstavě v Chicagu v roce 1939 návštěvníky pavilonu formy Westinghouse.

1934

Quido Maria Vyskočil: Adam Vir, nesmrtelný milenec

Takřka erotický SF román, v němž jsou ženy znásilňovány elektrochemickým robotem s podobou živého člověka. Jedná se o pomstu na ženách od zahořklého vynálezce.

1936

Miloš Kareš – H. R. Nack: Ruce vzhůru!

Veselohra, v níž jevištně účinkoval Vlasta Burian v roli pana Čilimníka, přistěhovalce do fiktivní země Patagonie. Čilimník rozbije chodící a mluvící napodobeninu člověka (v předmluvě označenou za robota) a musí ji napodobovat. Přitom zažehná palácový převrat.

1937

W. E. Western – H. W. Harmattan (Josef Kuchynka – Václav Havránek): Znamení pentody

Detektivní román, kde nakonec vyjde najevo, že vrahem je na dálku ovládaný robot.

1939

J. M. Troska: Kapitán Nemo

Komplexní dobrodružný SF román, ve své době nejoblíbenější kniha žánru. Kapitán Nemo, vynálezce vládnoucí podzemní říši, má k ruce miliardovou armádu létajících robotů.

1941

Jiří Medula (Josef Kuchynka): Neviditelný nepřítel

Chlapecký román z budoucnosti, kde hlavní hrdina je pronásledován armádou robotů zlotřilého vynálezce. Krásná obálka Z. Buriana (bez robota ovšem).

1960–1968

Jiří Melíšek: Robot Emil

Bezpečně nejznámější robot české SF kultury. Televizní scenárista Jiří Melíšek dostal nabídku napsat cyklus komediálních skečů pro divadlo Rokoko, pohled na děti hrající si na hromadách šrotu mu vnukl nápad, že si děti chtějí postavit robota. Tak vznikl robot Emil, který prošel následujícími inkarnacemi:

  • Cyklus v Rokoku, 1960
  • TV seriál, 1960–1964
  • Komiks v Dikobrazu, kresba Neprakta, 1961
  • Robot Emílek jako průvodce TV pořadem Stříbrné zrcátko, 1963
  • pásmo v rozhlasu
  • kniha Robot Emil napsaná ve spolupráci s Jiřím Havlem
  • návrat k hrdinovi v knize Robot Emil znovu zasahuje, 1998

Robot s typickým ciferníkem hodin na hrudi byl vyráběný i jako dřevěná hračka, nejspíše v nějakém menším družstvu, lidé si ho také často vyráběli jako domácí umění.

1961

Čestmír Vejdělek: Návrat z ráje

Na planetě Lucie se vlády ujal centrální počítač, který usoudil, že iracionální lidé nemohou tvořit spokojenou společnost. Začne je postupně nahrazovat robotickými dvojníky. Kvalitní SF román, který rozehrává v západní SF běžnou paranoidní představu, že člověk může být ve skutečnosti robotem. Nahrazení člověka robotickou kopií je také pointou detektivní SF Příliš mnoho dvojníků od dvojice M. Veselý – J. Brabenec (1972).

1964

Edice PROČ, naučné sešity polobeletristického ražení od známých (Zdeněk Svěrák) i zapomenutých autorů. Série je propojena zvídavým robotem Emiliánem, bohatě ilustrovaným Jaroslavem Malákem.

1965

Ota Hofman: Klaun Ferdinand a raketa Kniha pro děti podle stejnojmenného filmu. Skupina dětí zabloudí v kosmické lodi a setkává se zde s kráčejícím palubním robotem. Knižní vydání je cenné pro kvalitní fotografie z filmu.

1965 – 1969

Zdeněk Miler: Robot Miki (komiks pro děti)

1967

V. P. Borovička: Spadla z nebe

SF pro děti o holčičce z jiné planety, která přistane na Zemi a je ve skutečnosti výzkumným robotem. Ve své době byl populární slovenský seriál o “Majce z Gurunu“ Spadla z oblakov.

1969

Miloš Novák: Vzpoura androidů (komiks)

1977–1979

Václav Šorel – František Kobík: Vzpoura mozků (komiks)

Dnes již kultovní komiks vydávaný na pokračování v ABC a později i knižně o boji budoucích lidí s roboty, kteří se vymkli kontrole. V roce 2013 Šorel příběh přepsal i do podoby románu.

1985

Jan Hlavička: Vyrazil Jimram zjitra na robotu (povídka)

Jeden z nejkvalitnějších českých SF autorů 80. let často vytvářel pokřivené futuristické obrazy tehdejšího reálného socialismu. V řadě jeho povídek se vyskytují roboti, tato je zajímavá i svou slovní hříčkou v názvu – hrdina vyráží na robotu, sedíce na robotu.

1988

František Novotný: Královna Šumavy (povídka)

Hraniční čáru na Šumavě přecházejí ilegálně emigrující androidi.

Společensko-politická satira.

1992

František Novotný: Ramax

Filozofující hard SF novela o prvním hříchu vraždy ve světě robotů.

1994

Egon Bondy: Nepovídka

Novela popisující soumrak lidstva, na jehož místo pozvolna nastupují humanističtí roboti, kteří přebírají štafetu civilizace, zatímco lidský druh prochází regresí ke kmenovému způsobu života. Dílo je zajímavou beletristickou ilustrací starších autorových tezí o tom, že biologická civilizace bude nutně nahrazena kybernetickou.

2009

Roboti a lidi (sest. Vlado Ríša) – antologie povídek různých českých autorů

2016

Emil Hakl: Umina verze

Po raných 90. letech se motiv robota z původní české SF zřetelně vytrácí, což je v rozporu s tím, jak početně stoupá literatura a zpravodajství o brzké robotizaci reálné společnosti. Jednou z výjimek je podivná SF Umina verze. Expresivní milostný román líčí soužití hlavního protagonisty s uměle vytvořenou dívkou Umou, výsledkem experimentu v garáži v Lysolajích. Hakla zajímají spíše metaforické roviny tématu, ale zamýšlí se také nad psychologickým působením soužití s bytostí, která vypadá jako člověk, ale člověkem není, scházejí jí například běžné lidské potřeby (ne však potřeba sexu).

Zahraniční tvorba

1886

Villiers de L´Isla Adam: Budoucí Eva

Vynálezce Edison sestrojí umělou ženu.

1907

Frank L. Baum: Ozma of Oz

V tomto dílu dětské série se objevuje mechanický člověk jménem Tik-Tok. Podle některých pramenů to je první skutečný robot v literatuře.

1927

Thea von Harbou: Metropolis

Román vznikající zároveň s filmem Fritze Langa o robotce vytvořené podle skutečné ženy, jež může přijmout její podobu. Filmová verze Metropolis představuje jednoho z nejpohlednějších a nejznámějších robotů v dějinách filmu.

1939

Isaac Asimov: Robbie (povídka)

První povídka z cyklu Já, robot. Cyklus, k němuž později přibyla řada dalších povídek a románů představuje nejvýznamnější soubor textů o robotech v dějinách anglosaské SF. Autor sám uvádí, že začal psát tyto povídky ve svých 19 letech v reakci na klišé, jemuž propadaly všechny dosavadní SF příběhy o robotech: robot se vzbouří proti lidem.

„Byl jsem rozhodnutý neudělat ze svých robotů žádné symboly,“ píše v eseji My Robots. „Nebyli alegorií lidského troufalství hrát si na Stvořitele. Nebyli alegorií nové babylónské věže, která si žádá potrestání. Nesymbolizovali žádnou utlačovanou menšinu. Čím tedy byli moji roboti? Byli nástroji. Stroji k plnění lidských potřeb.“ „Stroj se přece nepostaví proti svému stvořiteli, když je dobře vyroben,“ píše Asimov v jiném eseji Robots I Have Known.

To byl tedy první velký přínos Asimova do dějin SF – nový, věcnější přístup k robotům.

Druhým jsou jeho slavné Tři zákony robotiky. Vytvořil je společně s významným SF šéfredaktorem Johnem W. Campbellem, který chtěl otisknout robotickou povídku Lhář, ale chtěl lépe porozumět motivaci robota, který se choval podivně. Z této diskuse se tedy zrodily známé Zákony (v původní verzi Pravidla) robotiky, formulované v květnu 1942 v povídce Hra na honěnou. Tyto zákony jsou dnes respektovány i robotickými inženýry.

Asimov navíc tvrdí (a nikdo to nerozporuje), že je i autorem pojmu robotika, čímž myslel průmyslové odvětví zabývající se výrobou robotů.

1940

Harry Bates: Farewell to the Master (povídka)

Podle ní byl natočen slavný protiválečný film Den, kdy se Země zastavila. Na planetě přistane létající talíř s mír hlásajícím mimozemšťanem chráněným obřím robotem. Když je mimozemšťan raněn armádou, robot převezme iniciativu.

1944–1947

Clifford Simak: Město (Když ještě žili lidé) (cyklus povídek)

Nad zbytky lidí na vylidněné planetě dohlížejí jejich emocemi nadaní roboti a inteligentní psi.

1952

Osamu Tezuka: Astro Boy

Komiks o robotickém chlapci, který zachraňuje svět.

50. léta

Marcello Argilli – Gabriella Parca: Šroubkova dobrodružství

Robot se stává oblíbenou postavou dětských knih. Jmenujme například Šroubkova dobrodružství od dvojice italských autorů, zejména první české vydání krásně ilustrované Vladimírem Fukou (česky 1959). Šroubek je chlapec, kterého si pro sebe vyrobí starý vynálezce, moderní obdoba Pinocchia.

1967

Stanislaw Lem: Kyberiáda

Cyklus povídek o dvou filozofujících robokonstruktérech, kteří řeší nejrůznější inženýrsko-filozofické problémy. Lem byl asi nejvýznamnějším autorem science fiction ve východní Evropě a roboti a umělá inteligence tvořily v jeho tvorbě jeden z ústředních motivů. Přinášel nesčetné variace na toto téma od hravých bájí robotů (česky např. Zachraňme vesmír) přes hard SF (Příběhy pilota Pirxe) po goticko-robotický horor (Maska). Jeho přínos je naprosto zásadní, u nás ovlivnil autory jako Ladislav Szalai či František Novotný.

1968

Philip K. Dick: Sní androidi o elektrických ovečkách? (Blade Runner)

Román proslavený zejména svou filmovou verzí považovanou za nejlepší SF film všech dob. Dick přinesl a rozšířil v rámci SF především motiv robota jako dvojníka člověka na pohled nerozeznatelného od skutečnosti se všemi souvisejícími paranoidními představami. Zajímala jej otázka identity, kterou si nemůže být jistý vůbec nikdo, ani vnímající subjekt.

1979

Douglas Adams: Stopařův průvodce po Galaxii

Přivádí na scénu robota/androida Marvina trpícího depresemi. Od něj se odvíjejí další podobně humorně pojaté postavy robota, například v TV seriálu Futurama.

2016

Ann Leckie: Ve službách Spravedlnosti

Postmoderní, ryze současná ukázka tématu, který ušel od původních robotů velký kus cesty. Místo robota tu figuruje umělá inteligence, která může přebývat v libovolném těle, často v mnoha tělech zároveň, což z hlediska literatury (je-li touto inteligencí vypravěč) představuje neobyčejně komplexní způsob vyprávění.

Filmy

  • Metropolis
  • Den, kdy se Země zastavila
  • Ikarie XB-1
  • Planeta bouří
  • Zapovězená planeta
  • Hvězdné války
  • Westworld
  • Terminátor
  • Blade Runner
  • RoboCop
  • Číslo 5 žije
  • Star Trek: Nová generace (robot Data)
  • Transformers
  • Pátý element
  • Ghost in the Shell
  • Ex Machina
  • Westworld (TV seriál)

České filmy:

  • Robot Emil
  • Ikarie XB-1
  • Klaun Ferdinand a raketa
  • Kybernetická babička
  • Dobrodružství s Blasiem
  • Spadla z oblakov
  • Babičky dobíjejte přesně

Literatura

  • Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction. 3R, 1995.
  • Ivan Adamovič – Tomáš Pospiszyl: Planeta Eden. Arbor vitae, 2010.
  • Isaac Asimov: Robot Visions. Roc Books, 1990.
  • John Clute (ed.): The Encyclopedia of Science Fiction. Online verze http://www.sf-encyclopedia.com/
  • James E. Gunn: Isaac Asimov: The Foundations of Science Fiction. Oxford Univ. Press, 1982.
  • Guy Haley (ed.): Kronika sci-fi. Volvox globator 2015.
  • Jana Horáková: Robot jako robot. KLP, 2010.
  • A. A. Hoch: Roboti na postupu. Okno do světa, 1940, č. 6.
  • Eva Voldřichová Beránková: Učiňme člověka ke svému obrazu. Karolinum, 2012.