Roboti a film

Ivan Adamovič

Roboti ve filmu byli prakticky od počátku reprezentováni jako spíš negativní entita. Můžeme se s nimi setkat zejména v těchto modelových případech:

  • tvorové reprezentující hrozbu z neznámých uvolněných sil (v duchu románu Frankenstein či legendy o Golemovi)
  • novodobé monstrum děsící svou podobností s člověkem
  • nevědomý nástroj v rukou zločinu (překvapivě časté)

Teprve později získali také pozitivní vlastnosti a vystupují i jako kladní hrdinové. Vliv Čapkovy hry na kinematografii musel být silný, nicméně přímé odkazy jsou spíše zřídkavé. Filmově se hru pokusili zpracovat kupodivu pouze jednou – v roce 1948.

Chronologický přehled

1908: Fairylogue and Radio-Plays

Podle některých pramenů patří k první robotům v literatuře mechanický Tik-Tok z cyklu románů Franka L. Bauma. Spisovatel se snažil maximálně využít obchodní potenciál úspěšných dětských knih a jezdil na turné s divadelním představením Pohádkový deník a rozhlasové hry, které kombinovalo autora coby vypravěče, živé hraní, diapozitivy a promítaný film. Jednou z vystupujících postav byl i zde Tik-Tok.
VÝZNAM: První robot v multimédiích

1909: The Rubber Man
4minutový snímek o mechanickém robotu s gumovým tělem. Vlivem krátkého spojení přestane poslouchat a vtrhne do města, kde rozsévá zkázu.

1910: The Automatic Motorist
Krátká hříčka britského režiséra Waltera Bootha o páru novomanželů, kteří jsou na svatební cestu vybaveni mechanickým, „robotickým“ řidičem plným ozubených koleček. Antropomorfní řidič je doveze až na Saturn, kde se posádka seznámí s tancujícími Saturňany a spadne zpět na Zemi. VÝZNAM: Svým způsobem první automaticky řiditelné auto ve filmu.

1912: The Electric Leg
Britská groteska o muži, jemuž byla chybějící noha nahrazena elektricky ovládanou protézou. Noha si ale žije vlastním životem a zavede muže na dámské toalety.
VÝZNAM: První elektronická protetika ve filmu.

1916: Hoffmanns Erzählungen / Hoffmannovy povídky
Raná filmová verze klasického příběhu o lásce muže k oživlé loutce. Ve filmu ožívá poté, co si hrdina nasadí magické brýle, s nimiž předměty získávají život.

1918 nebo 1919: The Master Mystery
Americký film vysílaný na pokračování v 15 dílech. Režie Harry Grossman a Burton L. King. Detektivně-špionážní příběh s Harry Houdinim v roli detektiva, který je na stopě zločinnému kartelu, jenž zatajuje či krade patenty vynálezců a ovlivňuje tím vývoj techniky. Jedním z vynálezů je plán na zhotovení loutky, do níž bude vpraven mozek člověka, čímž loutka oživne. Vedoucí patentového úřadu k tomu namítne, že to je nemožné, a i kdyby to možné bylo, sloužilo by to pouze jako „nástroj zkázy“. Později se na scéně objeví humanoidní robot sloužící zločincům. Mechanickým krokem kráčí scénou a mj. přiotráví jednu z postav svícnem uvolňujícím jedovatý plyn. Postava vypadá jako typický kovový robot z pozdějších filmů a ilustrací, přestože Houdini posléze zjistí, že se jedná o maskovaného člověka.
VÝZNAM: První myšlenka na výrobu kyborga ve filmu. Zřejmě první výskyt „klasického“ robota v celovečerním filmu.

1920: Der Golem – wie er in die Welt kam
V pořadí třetí, nejznámější snímek natočený Paulem Wegenerem na motivy příběhu o golemovi. Uveden v témže roce jako Čapek napsal své R.U.R., což nemusí být náhoda. Film byl velmi známý a nepochybně o něm věděl i Čapek. Zdroje uvádějí, že film vznikl na motivy románu Gustava Meyrinka, ale děj tomu neodpovídá – sleduje spíše původní židovskou legendu.

1921: L‘uomo meccanico / The Mechanical Man
Zcela zásadní snímek pro téma robotů. Dlouho ztracený celovečerní film, posléze zhruba třetina nalezena ve filmovém archivu v Brazílii. Režíroval jej francouzský herec a režisér němé éry André Deed pro italskou filmovou společnost. Film byl uveden v listopadu 1921, tedy necelý rok po premiéře Čakovy hry. Vědec vynalezne robota na dálkové ovládání, ale je zabit zločinným gagem vedeným ženou s přezdívkou Mado. Té se podaří získat plány a nechá sestrojit velkého, zhruba třímetrového robota, kterého zneužívá ke zločinným kouskům. Robotovy paže jsou vybaveny hořáky, takže dokáže snadno vysadit a odnést bankovní trezor nebo rozřezat dveře. Vynálezcův bratr sestrojí stejného robota a obě kovová monstra spolu svedou zničující zápas. VÝZNAM: První robot na dálkové ovládání (Mado sleduje robotovy činy na dálku prostřednictvím obrazovky). První robot s ozbrojenými končetinami. První robot, který se umí pohybovat rychleji než člověk – ve snímku dohání automobil, což připomene např. scénu z filmu Terminátor 2. První souboj robotů ve filmu.

1927: Metropolis
Jeden z neslavnějších sci-fi filmů historie, režie Fritz Lang, spolupráce režisérova manželka Thea von Harbou. Děj se posazen do futuristického města Metropolis v roce 2026, jež je zobrazeno jako kapitalistická antiutopie. Vládce města nechá od šíleného vědce se semitskými rysy Rotwanga vyrobit kovového ženského robota, který na sebe může vzít působením přístrojů lidskou podobu. Vytvoří kopii dívky Marie, která se ve městě stará o sirotky. Falešná Maria má naopak být zneužita k rozvrácení organizace revoltujících dělníků. O výtvarnou podobu robotky se postaral Walter Schulze-Mittendorff; vytvořil ji z tvarovatelné hmoty s vlastnostmi dřeva, kterou modeloval přímo na herečce Brigitte Helmové. V té době tvůrci nepoužívali slovo robot, ale termín Maschninenmensch.
VÝZNAM: První robot – žena ve filmu (nepočítáme-li mechanické marionety). Asi první robot, který je po proměně k nerozeznání od člověka. Vizuálně dodnes jeden z nejkrásnějších robotů, skutečná ikona robotické science fiction. Robot prý posloužil jako vizuální inspirace k C3PO z Hvězdných válek.

1934: Der Herr der Welt / Pán světa
Továrník Heller a důlní inženýr Baumann sní o světě, kde by stroje převzaly práci dělníků a tím je osvobodily. Hellerův šílený spolupracovník Wolf však sestrojí obřího robota, který umí vysílat na dálku elektrický proud, Hellera jím nechá zabít a začne naopak při práci v dolech dělníky nahrazovat roboty proti jejich vůli, což vede k odporu. Wolf chce se svými roboty ovládnout svět, ale je jedním z nich nakonec sám zabit. Jeden ze sci-fi snímků plodného režiséra Harry Piela. Robot má podobu spíše vozu než lidské postavy.

1935: Gibel sensacij / Zánik citů
Film Alexandra Andrejevského natočený podle románu Volodymyra Vladka Ocelová vzpoura. Vynálezce sestrojí roboty, aby ulehčili dělníků práci, zlevnili zboží a v konečném důsledku zpříčinii konec kapitalismu. O roboty se však začne zajímat i vláda a chce je použít jako zbraň. Dělníci se zase bojí, že přijdou o práci, vzbouří se a jejich povstání má být potlačeno právě roboty. Nakonec však dělnictvo zvítězí. Roboti v tomto dnes již klasickém filmu nejsou autonomní rozumné bytosti, ale mechanismy ovládané na dálku člověkem, například s pomocí zvuků. Kovová, hrozivá těla robotů mají na hrudi nápis RUR a jsou nazýváni „rurové“, čímž se tvůrci přihlásili k čapkovské tradici.
VÝZNAM: Roboti ovládaní na dálku zvukem (zde dokonce saxofonem). Roboti versus proletářská revoluce.

1938: Panenka
Česká komedie režiséra Roberta Landa s Věrou Ferbasovou v hlavní roli. Dívka Věra se zamiluje do továrníka Antonína Dominika (srovnej se jménem Domin), který se věnuje výrobě figurín. Využije prosby svého přítele, který ji poprosí, zda by mohla na chvíli hrát mechanickou loutku, kterou měl pro tuto továrnu vyrobit pro reklamní účely, protože jeho výrobek je zničený. Věra si s chutí zahraje mechanickou marionetu, aby se dostala blíž ke svému vyvolenému. Autorem námětu je příležitostný sci-fi autor Jan Grmela. Robert Land byl německý Žid, který uprchl před nacismem do Československa a po okupaci emigroval do Francie.
VÝZNAM: První český film s motivem robota-robotky.

1938: Robot Girl Nr. 1
Se stejným výrobním štábem, který točil film Panenka, ale s německojazyčnými herci natočil ve stejnou dobu jiný režisér (Josef Medeotti-Boháč) jiný, leč podobný film, v němčině v německo-rakouské produkci. Této pozoruhodné okolnosti se zatím žádný filmový historik podrobněji nevěnoval. K motivu z červené knihovny je zde přidán kriminální příběh. Vynálezce sestrojí dívku-robotku, zájem o ní má ale gang amerických zločinců. V českých archivech se film nedochoval. Jako scenárista je uveden opět Jan Grmela a podle zahraničních pramenů (IMDB) také Karel Čapek. Může se jednat o omyl, nebo byl Čapek jmenován v titulcích coby inspirátor. Robotku jménem Wera hraje Wilma Tatzelová.

1948: R. U. R.
Zřejmě jediný pokus zfilmovat přímo Čapkovo drama vznikl pro britskou televizi, autorem úpravy i režisérem byl britský producent, režisér a významný loutkař Jan Bussell, který roku 1938 totéž drama natočil ještě jako krátký film.

1951: The Day the Earth Stood Still / Den, kdy se Země zastavila
Slavný film bezprostředně reagující na nedávno ukončenou světovou válku a hrozící atomové zbrojení. Na Zemi přistane létající talíř z jiné planety a z něj vystoupí mimozemšťan lidského vzhledu chráněný obřím robotem. Nervózní vojáci vesmířana postřelí, načež jim robot paprskem zničí veškeré palné zbraně. Pak ukáže pozemšťanům svou sílu a zastaví na jeden den veškeré pozemské technologie. V roce 2008 vznikl nevýrazný remake s Keanu Reevsem, v němž je robot mnohem vyšší a složený z miniaturních nanosoučástek.
VÝZNAM: Mocný, ale v zásadě mírumilovný robot nadřazený „méně vyvinutému“ lidstvu a přinášející pacifismus. Robot – mimozemšťan.

1956: Forbidden Planet / Zapovězená planeta
Další z největších klasik sci-fi kinematografie, pokus o převedení Shakespearovy Bouře do žánru sci-fi s kapkou psychoanalýzy. Pozemské expedici na cizí planetě je k ruce robot Robby, který je přátelský, ovládá na dvě stě jazyků a nedokáže ublížit člověku (zřejmě odkaz na Asimovovy zákony). O design velmi zajímavě vypadajícího robota s průhlednou mozkovnou se postaral Robert Kinoshita, který v té době již měl na kontě design robota z filmu Tobor the Great a před pěti lety zemřel ve věku 100 let.
VÝZNAM: Významný, nákladný film přesahující běžnou produkci. Humanistický robot. Poprvé je robot na úrovni lidských hrdinů, což vedlo k tomu, že se jako „filmová postava“ objevil v mnoha pozdějších filmech, např. V TV seriálech The Twilight Zone, Lost in Space či jako zlý robot ve filmu Invisible Boy. Podobný princip později použili tvůrci Ikarie XB-1 s palubním robotem.

1960: Robot Emil
Devítidílný televizní seriál o dobráckém, i když trochu popleteném robotu Emilovi podle scénáře Jiřího Melíška.
VÝZNAM: Jedna z variací v české popkultuře zřejmě nejznámějšího robota (dále též knihy, divadlo, kreslený seriál). VÝSTAVNÍ TIP: Početné kresby Neprakty, autora „designu“ robota, se jistě zachovaly v pozůstalosti.

1962: Planěta bur / Planeta bouří
Klasický sovětský sci-fi snímek od scenáristy a režiséra Pavla Kljušanceva, obsahově možná inspirovaný Lemovými Astronauty. Kosmonauté přistanou na planetě Venuši a zažijí zde řadu dramatických situací včetně kontaktu s pravěkými ještěry. Pomáhá jim robot.
VÝZNAM: Vizuální stránka filmu se stala na řadu let vzorem pro české výtvarníky, jak zobrazovat kosmickou techniku, skafandry apod. Vyšlo na DVD.

1962: Kybernetická babička
Půlhodinový loutkově animovaný film Jiřího Trnky varující před odlidštěním v přetechnizované budoucnosti natočený podle povídky Ivana Klímy. Rodiče zanechají doma malou dceru s elektronickou chůvou, která vypadá jako pojízdné křeslo s kulovou hlavou. Holčička se v prázdném bytě chladné robotky bojí a děsí se i jejích krvelačných pohádek. Klid najde až u živé babičky. VÝZNAM: Jeden z nejlepších českých animovaných filmů od významného výtvarníka. Hudbu zkomponoval významný brněnský skladatel Jan Novák, téma jej přivedlo k pozdějším volným skladbám využívajících elektronické manipulace. Svým způsobem na něj navazuje pozdější film Babičky dobíjejte přesně!

1963: Dr. Who
Britský televizní seriál, který s různě dlouhými pauzami běží až do dnešní doby. Zásadní pro britskou popkulturu 60. let, snad ještě více než byli Návštěvníci pro českou. V seriálu vystupují nebezpeční mimozemští kyborgové Dalekové, kteří vypadají jako pojízdné kontejnery s organismem uvnitř. Cílem Daleků je dobýt vesmír a podmanit si všechny civilizace. Stali se ústředními padouchy seriálu a jejich bojový pokřik Exterminate! přešel do všeobecného (britského) povědomí.
VÝZNAM: V Británii možní nejznámější „zlí“ roboti.

1963: Ikarie XB-1
Nejslavnější český sci-fi film oceněný na mezinárodních festivalech. Volně inspirovaný románem Stanislawa Lema K mrakům Magellanovým. Ukazuje život na obří kosmické lodi se scénami napětí i „všedního“ života. Epizodní roli trochu inteligentnější dekorace zde hraje robot Patrik. Vizuálně na něm dominuje skleněná kopule v horní části, podobná jako u robotů ze Zapovězené planety či Planety bouří. Týž robot byl ve stejných kulisách použit ještě ve filmu Klaun Ferdinand a raketa, ale ani zde nehraje příliš velkou roli, jen trochu straší děti na palubě rakety a umí být neviditelný.
VÝZNAM: Film má pro českou kinematografii zásadní význam seriózně míněného pokusu o science fiction. Nedávno byl remasterován.

1972: Silent Running / Tichý chod
Klasický, inteligentní sci-fi snímek režiséra Douglase Trumbulla s ekologickým motivem. Ekologický aktivista, který přežil katastrofu, jež zničila Zemi, je v kosmické lodi doprovázen třemi „roboty“, hodnými, neantropomorfními kráčejícími mechanismy. Později se zřejmě staly předlohou pro podobně vyhlížejícího i naladěného R2D2 z Hvězdných válek.
VÝZNAM: Kromě výše uvedené inspirace byli ve filmu poprvé použiti živí herci bez nohou, kteří se vešli do robotických schránek a starali se o jejich pohyb.

1973: Westworld / Svět západu
Příběh vytvořený i režírovaný Michaelem Crichtonem pozoruhodně propojil western a sci-fi. V zábavním parku vystupují roboti na pohled k nerozeznání od lidí. Jeden z nich se však porouchá a začne zabíjet lidské návštěvníky.
VÝZNAM: Zřejmě poprvé bylo ukázáno, jak vidí robot v infračerveném spektru, na což byla údajně poprvé v historii filmu použita počítačová grafika. Později se tento motiv stal běžný u pozdějších robotů (Terminátor).

1977: Star Wars / Hvězdné války
Již v první, respektive čtvrté epizodě se setkáváme s roboty C3PO a R2D2, kteří zde mají plnoprávnou pozici vedle živých herců a starají se o humor této filmové ságy, k níž stále přibývají nové epizody. Podle některých pramenů byli vytvořeni po vzoru dvou vesničanů ve filmu Akiry Kurosawy Tři zločinci ve skryté pevnosti. Zlatý C3PO je spíše bázlivý, ale dobrosrdečný a funguje jako univerzální tlumočník. Nízký pojízdný R2D2 zase umí odemknout libovolný zámek, a i přes své omezené pohybové možnosti je cenným pomocníkem.
VÝZNAM: Roboti jako zdroj humoru a jako plnohodnotné filmové postavy, o které se divák skutečně bojí. Představují dvě základní varianty filmových robotů – antropomorfního a pojízdného, bez lidských znaků.

1982: Blade Runner
Nejslavnější moderní sci-fi snímek, v té době představující nejpropracovanější svět budoucnosti. Natočený podle románu P. K. Dicka, autora, u něhož byla záměna člověka s uměle vytvořenou bytostí jedním z ústředních témat. Ústřední postavou je lovec androidů Deckard. Androidi, kteří jsou téměř nerozeznatelní od člověka, jsou vyráběni na těžké práce mimo Zemi. Jedna série androidů však získá více lidských vlastností a začne usilovat o nesmrtelnost a pokouší se poznat svého tvůrce.
VÝZNAM: Inteligentní úvaha nad tím, co to znamená být člověkem a nakolik nás formují naše vzpomínky. Hlavní hrdina si sám nemůže být jist, jestli je člověkem.

1984: The Terminator / Terminátor
Téměř noirový thriller o robotu vyslaném časem do naší doby, aby zavraždil ženu, jež má porodit vůdce budoucího povstání lidí proti robotům. Ačkoliv zápletka se vrací ke starším pojetím robota-zabijáka, filmařsky se jedná o dokonalý filmový produkt s velkým vlivem na pozdější kinematografii. Významné je obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role robota, která se stala možná jeho nejznámější rolí vůbec. VÝZNAM: Esteticky a obsahově film rezonoval s rodícím se žánrem kyberpunk.

1984: Babičky dobíjejte přesně!
Český film na pomezí komedie a hororu. V blízké budoucnosti je možné pořídit si na výpomoc do domácnosti robotickou babičku od firmy Biotex. Místo, aby babičky přinášely rodinnou pohodu, začnou mezi sebou soupeřit, a nakonec i ohrožovat členy rodiny na životech.

1986: Short Circuit / Číslo 5 žije
Rodinná komedie točící se kolem uprchlého vojenského robota, který získá po poruše vlastnosti zcela opačné. Svým způsobem stejný příběh jako E.T., jen mimozemšťana nahradil robot s dojemnou „obličejovou“ gestikulací. Film prošel cenzory i do českých předrevolučních kin.
VÝZNAM: Snímek upozorňuje na existenci robotů vyvíjených armádou a docela věrohodně jednoho z takových robotů znázorňuje.

1987: RoboCop
Významný film s motivem kyborga vypráví o policistovi, který byl téměř zabit zločinným gangem a zbytky jeho těla jsou vpraveny do robotického těla. Režisér Paul Verhoeven, tak jak se stalo jeho poznávacím znamením, vykresluje dystopickou budoucnost a využívá snímek ke společensko-politické kritice. Ve filmu také figuruje mohutný ozbrojený robot ED-209 vyvinutý pro „pacifikaci civilistů“.

1987 – 1994: Star Trek: Next Generation / Star Trek: Nová generace
Slavný návrat ke kultovnímu americkému televiznímu seriálu ze 60. let. Ne-lidského člena posádky kosmické lodi Enterprise zde nově zaujímá android Data, jehož úlohou v ději je mj. neustále zkoumat hranici mezi člověkem a ne-člověkem.
VÝZNAM: Díky popularitě seriálu možná nejznámější android v populární kultuře (zároveň s androidy v Blade Runner).

1991: Terminator 2: Judgement Day
Vzácný případ, kdy druhý díl filmové série překonal kvalitu prvního. Pokračování filmu Terminator, tentokrát s nečekaným obratem – Schwarzenegger zde hraje robota T-800, který má naopak chlapce, budoucího povstalce, ochránit proti robotu nové generace T-1000, která je vyrobena z inteligentního kovu a může na sebe brát i mimikry člověka.
VÝZNAM: Dokonale řemeslně natočený sci-fi thriller předvedl rané možnosti počítačové 3D grafiky. Svým způsobem tu souboj obou robotů symbolizuje i o souboj analogových triků s počítačovými (kterým, jak des víme, patřila budoucnost).

1999: Futurama
Kreslený televizní seriál vytvořený Mattem Groenigem a pohrávající si s celou plejádou sci-fi klišé. Jednou z hlavních postav je cynický robot Bender.
VÝZNAM: Převracení klišé o robotech za starých filmů na hlavu. Humor.

2001: A.I.
Snímek, o který usiloval Stanley Kubrick na sklonku svého života a po Kubrickově smrti se ho ujal Steven Spielberg. Odehrává se na Zemi po ekologické katastrofě, zbytkům lidí vypomáhají roboti k nerozeznání podobní lidem. David je robot-chlapec, kterého si rodina pořídí namísto jejich skutečného syna, který je v komatu. Chlapec se však uzdraví a David, který má téměř lidské city, je zanechán svému osudu. Příběh částečně inspirovaný pohádkou o Pinocchiovi.
VÝZNAM: Úspěšný, do detailu dotažený film s komplexním světem se dotýká otázky, jak budou vypadat vztahy lidí k robotickým pomocníkům.

2004: I, Robot / Já, robot
Asimovovu sbírku povídek Já, robot filmaři usilovali zpracovat léta, povedlo se až režiséru Alexi Proyasovi, který využil motivy z více povídek do jednoho příběhu a dal mu podobu standardního thrilleru.
VÝZNAM: První pokus zpracovat po R.U.R. nejdůležitější knihu o robotech v historii sci-fi.

2005: Robots / Roboti
Rodinný animovaný snímek odehrávající se ve světě obývaném výhradně roboty. Retro-vzhled robotů a standardní protikapitalistický apel.

2007: Transformers
Velkorozpočtový film Michaela Baye přivádí na plátno klasickou dětskou hračku – auta, která se mohou změnit vmžiku v robota. Sen každého kluka – mít auto, které mu rozumí a dokáže ho ochránit. Hračky transformers původně vyvinula v roce 1984 japonská firma Takara a distribuční práva prodala americké společnosti Hasbro.
VÝZNAM: Úspěšná transformace hračky ve filmovou postavu (poté, co se úspěšně uchytila v komiksu).

2008: WALL-E
3D animovaný film od Disneyho vytvořený ve studiu Pixar přivedl na svět po dlouhé době výraznou novou robotickou postavu a dojemný ekologický příběh o robotu, který čistí zničenou planetu Zemi a setká se s robotkou nové generace, jejíž úlohou je nalézat a zachraňovat rostliny po celém vesmíru. Snímek získal Oscara za animovaný film.

2015: Ex Machina
Jeden z nejzdařilejších příspěvků k žánru robotického filmu, mrazivě věrohodný. Namyšlený miliardář vyvine v izolované laboratoři robotku/androidku a zaměstná mladého vědce, aby zkoumal míru její inteligence. V zásadě se jedná o Turingův test ověřující, zda je AI doopravdy inteligentní tak, aby oklamala i člověka. Hrdina příliš pozdě zjistí, že testování probíhá i opačným směrem, on sám je testovaným objektem ze strany robotky.
VÝZNAM: Film se zabývá současnými problémy kognitivních věd a kybernetiky.

2016 – 2018: Westworld
Televizní verze původního námětu Michaela Crichtona, jeden z nejúspěšnějších TV seriálů poslední doby. Na motivu robotů v zábavném parku podobných lidem rozehrává řadu aktuálních společenských témat (postavení menšin, genderové otázky apod.).

PRAMENY:
Adamovič, Ivan (ed.): Encyklopedie fantastického filmu. Cinema, 1995.
Dirks, Tim (ed.): Robots in Film. https://www.filmsite.org/robotsinfilm.html
Elasaesser, Thomas: Metropolis. Casablanca, 2007.
Haley, Guy (ed.): Kronika sci-fi. Volvox globator, 2015.